O mravencích se traduje, že bychom jim neměli ubližovat. Že jsou to užiteční tvorové, kterým bychom určitě neměli rozhrabávat mraveniště a jinak jim škodit. Tak nás to aspoň za mého dětství učili ve škole. A kus pravdy na tom zřejmě byl. Přinejmenším v tom, že by se nemělo ubližovat živým bytostem, ať už jsou tyto jakékoliv.

Jenže léta běžela a běží. A stejně jako spousta jiných lidí jsem i já zjistil, že co se mravenců týká, neexistuje žádná univerzální pravda. V lese sice neškodí a možná jsou dokonce užiteční, na louce zřejmě také, ale když se nám dostanou do domů, bytů nebo nějakých jiných objektů, je rázem všechno jinak.

Kdo už mravence doma měl, potvrdí vám, že s nimi není soužití v žádném případě jednoduché. V našich objektech jsou jedině na obtíž. A to proto, že rozkoušou a znehodnotí vše, s čím si dokážou poradit. Při stavbě mraveniště rozkoušou klidně i poddajnější materiály, ze kterých jsou naše domy postavené, jako je třeba dřevo, a co se našich potravin týká, těmi snad nikdy nepohrdnou, pokud se k nim dostanou. A navrch nás dokážou klidně i poštípat, a byť jejich štípance neohrožují nás lidi na životě a zdraví, nejsou určitě příjemné.

Takže přejme mravencům dlouhý život, pokud jsou od nás dost daleko. Ale jakmile se dostanou k nám pod jednu střechu, je třeba je likvidovat. Což někdy zvládneme i vlastními prostředky, protože je celá řada sprejů a jiných prostředků, které si můžeme koupit a použít je proti oněm vetřelcům. A jestli to nezabere nebo chceme mít jistotu, že se s mravenci skoncuje? Pak to chce oslovit profesionály. Protože po zásahu odborníků z oboru deratizace mravenci nemají šanci. A ti, kteří si mysleli, že u nás budou bydlet, to mají spočítané. Což je skutečně důležité. Protože společný život s mravenci skutečně není ani trochu akceptovatelný. Ani pro největší milovníky přírody.